HOTELY Královehradecký kraj na Královehradecku Královehradecko Kralovehradecky Kralovehradecku

• Hotely Jihočeský kraj (Budějovický)
• Hotely Jihomoravský kraj (Brněnský)
• Hotely Karlovarský kraj
• Hotely Královehradecký kraj
• Hotely Liberecký kraj
• Hotely Moravskoslezský kraj (Ostravský)
• Hotely Olomoucký kraj
• Hotely Pardubický kraj
• Hotely Plzeňský kraj
• Hotely Pražský kraj
• Hotely Středočeský kraj
• Hotely Ústecký kraj
• Hotely Vysočina
• Hotely Zlínský kraj
• 
  
• Hotely Krkonoše

Levná doprava pro jednotlivce
i skupiny.
Také jednorázové transfery na krátké vzdálenosti po Praze a České Republice, ale i po celé Evropě.
TAXI - Prag Transfer

• Ubytování Krkonoše a okolí
• Ubytování Beskydy a okolí
• Ubytování Šumava a okolí
• Ubytování Jeseníky a okolí
• Ubytování Lipno a okolí
• Levné Ubytování Čechy

E-shop nabízející hodinky, šperky, kabelky, šály a další zboží
Kvalitní hodinky a další zboží renovovaných značek za nízké ceny.
E-shop Hodinky a Šperky

Krkonoše v Královehradeckém kraji

Krkonoše Nejvyšší a nejznámější pohoří v České republice, v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část je rozlehlejší a členitější oproti polské - heč! Nachází se zde nejvyšší hora České republiky - Sněžka (1602 m n.m.). Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo území Krkonoš vyhlášeno národním parkem. Co říci o horách? Byť zde najdete spoustu historických zajímavostí, architektonických památek nebo kulturních mezníků nadregionálního významu, přesto sem zavítá spíše návštěvník orientovaný na výkon - bez toho se totiž v horách stejně neobejdete, přes pokrok dopravy, techniky a spojení a kdoví čeho ještě... Chtělo by se plýtvat zvoláními typu Střecha světa (českého - dodej potichu)! nebo Drsné až k smrti! (dodej avšak z neopatrnosti jež překračuje všechny meze...) - ale je to zbytečné. Krkonoše mají ve svém osudu, že rozdělují lidi na dvě ostře ohraničené skupiny. Jedna je beznadějně miluje a jejich láska - jak jinak - není opětována! Hraničí ovšem s fanatickou adorací - a kdo kdy tyto nádherné hory navštívil, musí fundamentalisty pochopit i kdyby nechtěl... Pak je tady ovšem skupina těch, kteří, dřív než cokoli poznají, hodnotí. Srovnávají vyšší, delší, lepší... - téměř ke všemu se dá najít lepší pandán - statisticky. Naštěstí bez ohledu na naše spory vybudovaly si Krkonoše za léta zázemí svých vyznavačů. A ti vzkazují: drsné podmínky? Kolik hrdlo ráčí - dá se i zahynout v těchto mikro-velehorách!

Královehradecko - Místa hodná pozornosti

Královehradecký kraj Horní Mísečky

Významné horské rekreační středisko a výletní místo na svazích Medvědína. První bouda tu byla postavena již roku 1642. V současnosti zde lze spatřit zbytky hald hlušiny po rudném průzkumu z poloviny 20. století. Nachází se zde řada rekreačních objektů, např. Jilemnická bouda. Horními Mísečkami prochází horská silnice z Dolních Štěpanic k Vrbatově boudě. Končí zde též naučná stezka Prameny Labe.

Královehradecký kraj Černohorská rašeliniště

Státní přírodní rezervace a nejvýše položené rašeliniště v Krkonoších. Rozlohu má 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliniště se rozkládá v sedle mezi Černou a Světlou horou. Pramení zde Černohorský potok. Na sušších okrajích roste kleč, na vlhkých místech různé druhy rašeliníků. Vyskytují se zde i jiné velmi vzácné rostliny. Při okraji rašeliniště byla v minulosti vybudována vyhlídková věž.

Královehradecký kraj Černý Důl

Horská obec na jižním úpatí Krkonoš v údolí říčky Čistá nedaleko Vrchlabí. Původně osada vznikla v okolí kaple v 16. století. Později se zde rozvíjela těžba drahých kovů, která však v 17. století ustala. Od 19. století se zde láme vápenec. K architektonicky zajímavým památkám patří renesanční kostel sv. Michala ze 16. století. Na jižním okraji obce lze spatřit nepatrné zbytky hrádku zvaného Purkhýbel. V dnešní době je Černý Důl především rekreačním střediskem.

Horní Maršov

Obec na soutoku Úpy a Lysečského potoka založená v 11. století. V 17. století se v okolí dobývala železná ruda. Po skončení těžby se v obci rozvíjelo především plátenictví. K rozvoji obce přispěla stavba železnice do nedaleké Svobody nad Úpou. V roce 1792 dal hrabě Aichelburg postavit klasicistní zámek. Zajímavý je dále Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 17. století a pseudogotický farní kostel z konce 19. století. Symbolem rozvoje obce je kašna z počátku 20. století. V okolí obce je možné najít mnohé zbytky starých lomů. Ve Vodovodním údolí na úpatí Rýchor se nachází řada jeskyní. V současné době je Horní Maršov horské rekreační středisko.

Královehradecký kraj Janské Lázně

Horské město, rekreační středisko a jediné významné lázně na české straně Krkonoš. Léčebné prameny zde byly objeveny již ve 14. století. Zakladatelem lázní byl v 17. století majitel panství Jan Adolf hrabě Schwarzenberg. K významnému rozvoji lázní došlo v 19. století a na počátku 20. století. V lázeňském prostoru je asi 30 léčebných pramenů a množství lázeňských objektů. Architektonicky zajímavé objekty jsou secesní lázeňská kolonáda z konce 19. století a pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele z roku 1885. Nad obcí se tyčí Černá hora, která poskytuje skvělé podmínky milovníkům zimních sportů. Z centra obce vede na vrchol Černé hory kabinková lanovka.

Královehradecký kraj Pec pod Sněžkou

Významné mezinárodní rekreační středisko východní části Krkonoš. Rozkládá se v údolích Úpy, Zeleného a Lučního potoka na úpatí hory Sněžka. Původní osada je doložena z 16. století v souvislosti s těžbou rudy v Obřím dole. Těžba rudy a její zpracování postupně upadaly. Ve 20. století dochází k rozvoji turistiky z obce se stává důležité středisko zimní i letní rekreace. V obci se nachází řada sjezdovek a lyžařských vleků. Z Pece vede sedačková lanovka na Růžovou horu a dále až na vrchol Sněžky. Její spodní stanice je vzdálena asi 1,5, km od centra obce. K obci patří i řada samot a bud v okolní krajině.

Královehradecký kraj Trutnov

Důležité správní středisko v podhůří Krkonoš v údolí řeky Úpy. První písemné zmínky jsou již z roku 1260, r. 1360 je Trutnov městem. Roku 1866 došlo u Trutnova k významné bitvě mezi rakouskými a pruskými vojsky. Tuto událost připomíná litinový památník na vrchu Šibeničníku. V 19. století se rozvíjí textilní výroba. Původní hrad z 13. století, přestavěný později na zámek, byl v 17. století pobořen švédskými vojsky a v 19. století přebudován na školu. Dnes zde funguje trutnovské muzeum. Ve městě stojí několik významných staveb z 19. století nádraží, Národní dům, sokolovna). K církevním památkám patří Jánská kaple z 18. století, ranně klasicistní Kostel Narození P. Marie a pseudorománská hřbitovní kaple z konce 19. století.

Královehradecký kraj Velká Úpa

Vyhledávané centrum rekreace rozkládající se v údolí říčky Úpy mezi Pěnkavčím a Vlašským vrchem. Patří k němu množství rekreačních chalup a bud v rozlehlém okolí. Dnes je Velká Úpa součástí Pece pod Sněžkou. Počátky osídlení sahají již do 16. století. V 19. století se v obci těžily železné, měděné a olověné rudy. Zajímavostí je barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1788 a fara z roku 1823. Z Velké Úpy vede sedačková lanovka k Portášově boudě. Nachází se zde i řada lyžařských vleků a sjezdovek.

Královehradecký kraj Vrchlabí

Město v údolí řeky Labe, jehož počátky spadají již do 13. století. Počátkem 17. století bylo Vrchlabí významnou hornickou osadou. Těžilo se zde především železo a drahé a barevné kovy. Vrchlabí bylo v té době správním centrem rozsáhlého panství. Roku 1533 se Vrchlabí stalo městem. Významnou stavbou je zámek postavený v polovině 16. století Kryštofem z Gendorfu. V zámeckém parku anglického typu se nachází malá botanická zahrada horské květeny. Dále je zajímavá renesanční radnice z roku 1591, později barokně přestavěná. Ukázkou původní zástavby jsou i zachované domy v blízkosti náměstí. Velmi významnou památkou je bývalý klášter augustiniánů s kostelem sv. Augustina postavený počátkem 18. století. Za shlédnutí stojí i barokní most přes Labe z roku 1700 zdobený sochou sv. Jana Nepomuckého.

Královehradecký kraj Kozí hřbety

Strmý hřeben ze svorů křemenců a rul mezi dolem Bílého Labe a Svatým Petrem. Výrazná dominanta Českého hřebene. Hřbet je porostlý klečí a na svazích porosty smrku a kosodřeviny. Turisticky jsou Kozí hřbety přístupné pouze ve východní části, kde se nachází krásná vyhlídka. Svahy hřbetů jsou lavinové, proto je v zimě i tato trasa uzavřena. Z vyhlídky je krásný rozhled do západní části Krkonoš a Sedmidolí.

Královehradecký kraj Rýchory

Horský hřeben mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Svobodou nad Úpou. Tvoří nejvýchodnější část Krkonoš. Díky svému přírodnímu bohatství byl vyhlášen přírodní rezervací. Na úbočí hřebene se v 16. až 18. století dolovalo zlato a stříbro. Hřebenem prochází naučná stezka se zajímavými prvky horské květeny. K nejvýznamnějším vrcholům hřebene patří Dvorský les, Mravenečník nebo Červený vrch.Královehradecký kraj SněžkaNejvyšší hora České republiky (1602 m n.m.), která se nachází ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb. Roku 1868 zde vznikla tzv. Česká bouda. V současné době je vsak ve zchátralém stavu a je uzavřena. Moderní Polská bouda stojí dnes na místě původní Slezské boudy. Počátkem 20. století zde vznikla dřevěná meteorologická stanice vysoká 18 m. Tato stanice byla před lety snesena zpět do údolí. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple sv. Vavřince naposledy přestavená v polovině 19. století. Na Sněžce je též nejvýše položená poštovna v České republice. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Díky své výšce poskytuje vrchol Sněžky neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Královehradecký kraj Úpská rašelinaNejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších. Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m n.m. Lokalita o ploše 73 ha je vyhlášená přírodní rezervací. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Rašeliniště je porostlé ostrůvky kleče s množstvím rašelinných jezírek a vyvýšenin. Vyskytuje se zde vzácná květena, především glaciální relikty. Severní částí rašeliniště vede turistická cesta od bývalé Obří boudy k Luční boudě. Do ostatních částí rašeliniště není vstup povolen.