HOTELS Bezirk Hradec Kralove, Kreis Hradec Kralove, Region Hradec kralove, In Bezirk Hradec Kralove Nach Bezirk Hradec Kralove

• Hotels Region Südböhmen (Budweis)
• Hotels Region Südmähren (Brünn)
• Hotels Region Karlsbad Westböhmische
• Hotels Region Hradec Kralove (Ostböhmen)
• Hotels Region Libere (Nordböhmen)
• Hotels Region Schlesien (Nordmähre)
• Hotels Region Olomouc (Olmütz)
• Hotels Region Pardubice Pardubitz
• Hotels Hotels Region Plzen Bezirk (Pilsen)
• Hotels Region Prag Praha
• Hotels Region Stredni Cechy (Mittelböhmen)
• Hotels Region Usti nad Labem
• Hotels Region Vysocina (Hochland)
• Hotels Region Zlin Zlinsky
• 
  
• Hotels Region Krkonose (Riesengebirge)

polojasno

Landesbezirk Hradec Králové Riesengebirge

Das Riesengebirge Kreis Hradec králové gehört zu dem Gebirgszug der Sudeten und ist das höchste Gebirgein Mitteleuropa,nördlich der Alpen. Fläche: Tschechische Seite: 454 Km2, Polnische Seite 177km2Meereshöhe: von 300m ü. M. bis auf 1602m ü. M. (Gipfel Schnekoppe)Das Riesengebirge erreicht man mit dem Auto von Richtung Westen und Süden über Prag, Mlada Boeslav, Jicin, Vrchlabi. Von Osten aus über Bauzen, Liberec, Harrachov. Es gibt3 Grenzübergänge für Autos nach Polen, welche jeweils am Ost- und Westende liegen. Die Bussverbindung von Prag ist mit mehrmaligen Umsteigen verbunden. Aber die Fahrzeit istbischen lange. Die Endstationen sind in Harrachov (Harrachsdorf), Vrchlabi (Hohenelbe) und Svoboda nad Upou (Trutnov / Trautenau).Auf diesem Gebiet befinden sich vor allem die Gebirgskämme des Riesengebirges mit dem höchsten Berg der Tschechischen Republik - Snezka (Schneekoppe 1602 M) und die Quelle deseuropäischen Stromes Labe (Elbe). Zu den schönsten Plätzen der Region gehören die einzigartige nördliche Tundaauf den Kämmen (z. B. Aupa-Hochmoor), Flora und Fauna, aber auch eine ganze Reihe von Denkmälern der Baudenwirtschaft und der volkstümlichen Architektur, wie zum Beispiel in Paseky nad Jizerou, genauso wie historisch und urbanistisch interessante Städte im Vorld, wie Vrchlabi (Hohenelbe), Trutnov (Trautenau), Jilemnice (Starkenbach), Hostinne (Arnau), Kowary und weitere. Im Winter bietet das Riesengebirge die besten Bedingungen in Tschechische Republik zum Skifahren, Rodeln und Langlaufen. Bekannt sind vor allem die Skizentren Spindleruv Mlyn (Spindler Mühle), Harrachov, Pec pod Snezkou, Karpacz und Sklarska Poreba. Für alle sind hiereine Reihe weiterer Skiareale zur Verfügung.Im Sommer laden sie ein sehr gut beschilderte Wander- und Mountainbike-Strecken ein, die Natur, Wälde und Fauna des einzigartigen Areals zu erkunden. Schwimmbäder, Berghütten und Cafes sorgenan heissen Tagen für Erfrischu und Erholung.

Landesbezirk Královehradecko - Die Plätze für Aufmerksamkeit

Kreis Královehradecký Horní Mísečky

Bedeutende Erholungsort. Heute befinden sich hier Ski- und Langlaufareale. Das Skiarealbietet Pisten in drei Schwierigkeitsstufen an. Im Sommer von den Radfahrern benutzt. Im Areal finden sie ein grosses Parkplatz, grosses Angebot von Übernachtungen. Die Seilbahn auf Medvedin - Sommer- und Winterbetrieb. Weite Rundblicke. Vorkommen von Erzen.

Kreis Landesbezirk Královehradecký Schwarzbergüsche Moorboden

Ursprünglich eine Bergortschaft im Tal des Baches Cista am Fuß des Riesengebirges. Die Benennung Cerny Dul (Schwarzental) entstand wahrscheinlich Dank der Lage inmitten der tiefen schwarzen Wälder. Zu der Gemeinde gehören die Ortschaften Cista v Krkonosich (Lauterwasser) und Fort (Forst). Die Gemeinde ist ein guter Ausgangspunkt für Ausflüge auf den Cerna hora (Schwarzenberg), Lisci hora (Fuchsberg) und nach Janske Lazne (Johannisbad).

Kreis Královehradecký Schwartzental

Bergort Cerny Dul (Schwarzental) ist mit dem Anfang der Erzförderung im Riesengebirge verbunden und zwar schon im Jahre 1383. Im Jahre 1533 gewann die Herrschaft Krystof von Gendorf, der hier seine großartigen Pläne der Förderung vonGold, Silber und Eisenerz im Riesengebirge realisierte. Zu interesanten Baudenkmalen gehört bestimmt die Renesanckürche heilegem Michael von 16. Jahrhundert. In heutigen Zeiten ist Schwarzental zunächst das Erholungszentrum.

Horní Maršov

Die höchste Stelle auf dem Kamm von Rychory (Rehorngebirge), einem Naturschutzgebiet mit den Resten vom sog. Buchenurwald, in dem verkümmerte, in bizarren Formen verkrüppelte Bäume wachsen, deren Äste mit dickem Moos bedeckt sind.Interesant ist auch Friedhofskirche in Horní Maršov aus 17. Jahrhundert.Zum empfehlen ist eine romantische Burg, gebaut oberhalb von Temny dul (Dunkeltal) zurErinnerung an den Graf Berthold von und auf Aichelburg, der 1861 starb.

Landesbezirk Královehradecký Janské Lázně

Dieses Bergstadt, Erholungszentrum und einzigste bedeutete Kurort auf Tschechische Seite Reisengebirge. DIe Heibader waren schon entdeckt in 14. Jahrhundert. Der Kuortgründer war in 17. Jahrhundert Hanz Adolf Graf Schwarzenberg. zu bedeuteten Kurortaufstieg kamm es in 19.Jahrhundert und am Anfang 20. Jahrhundert. Interesantes archeologisches Objekt ist Kolonnade aus Ende der 19. Jahrhundert und Kirche heiligen Hans Täufer aus dem Jahr 1885.

Krei Královehradecký Pec pod Sněžkou

Významné mezinárodní rekreační středisko východní části Krkonoš. Rozkládá se v údolích Úpy, Zeleného a Lučního potoka na úpatí hory Sněžka. Původní osada je doložena z 16. století v souvislosti s těžbou rudy v Obřím dole. Těžba rudy a její zpracování postupně upadaly. Ve 20. století dochází k rozvoji turistiky z obce se stává důležité středisko zimní i letní rekreace. V obci se nachází řada sjezdovek a lyžařských vleků. Z Pece vede sedačková lanovka na Růžovou horu a dále až na vrchol Sněžky. Její spodní stanice je vzdálena asi 1,5, km od centra obce. K obci patří i řada samot a bud v okolní krajině.

Královehradecký kraj Trutnov

Důležité správní středisko v podhůří Krkonoš v údolí řeky Úpy. První písemné zmínky jsou již z roku 1260, r. 1360 je Trutnov městem. Roku 1866 došlo u Trutnova k významné bitvě mezi rakouskými a pruskými vojsky. Tuto událost připomíná litinový památník na vrchu Šibeničníku. V 19. století se rozvíjí textilní výroba. Původní hrad z 13. století, přestavěný později na zámek, byl v 17. století pobořen švédskými vojsky a v 19. století přebudován na školu. Dnes zde funguje trutnovské muzeum. Ve městě stojí několik významných staveb z 19. století nádraží, Národní dům, sokolovna). K církevním památkám patří Jánská kaple z 18. století, ranně klasicistní Kostel Narození P. Marie a pseudorománská hřbitovní kaple z konce 19. století.

Královehradecký kraj Velká Úpa

Vyhledávané centrum rekreace rozkládající se v údolí říčky Úpy mezi Pěnkavčím a Vlašským vrchem. Patří k němu množství rekreačních chalup a bud v rozlehlém okolí. Dnes je Velká Úpa součástí Pece pod Sněžkou. Počátky osídlení sahají již do 16. století. V 19. století se v obci těžily železné, měděné a olověné rudy. Zajímavostí je barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1788 a fara z roku 1823. Z Velké Úpy vede sedačková lanovka k Portášově boudě. Nachází se zde i řada lyžařských vleků a sjezdovek.

Královehradecký kraj Vrchlabí

Město v údolí řeky Labe, jehož počátky spadají již do 13. století. Počátkem 17. století bylo Vrchlabí významnou hornickou osadou. Těžilo se zde především železo a drahé a barevné kovy. Vrchlabí bylo v té době správním centrem rozsáhlého panství. Roku 1533 se Vrchlabí stalo městem. Významnou stavbou je zámek postavený v polovině 16. století Kryštofem z Gendorfu. V zámeckém parku anglického typu se nachází malá botanická zahrada horské květeny. Dále je zajímavá renesanční radnice z roku 1591, později barokně přestavěná. Ukázkou původní zástavby jsou i zachované domy v blízkosti náměstí. Velmi významnou památkou je bývalý klášter augustiniánů s kostelem sv. Augustina postavený počátkem 18. století. Za shlédnutí stojí i barokní most přes Labe z roku 1700 zdobený sochou sv. Jana Nepomuckého.

Královehradecký kraj Kozí hřbety

Strmý hřeben ze svorů křemenců a rul mezi dolem Bílého Labe a Svatým Petrem. Výrazná dominanta Českého hřebene. Hřbet je porostlý klečí a na svazích porosty smrku a kosodřeviny. Turisticky jsou Kozí hřbety přístupné pouze ve východní části, kde se nachází krásná vyhlídka. Svahy hřbetů jsou lavinové, proto je v zimě i tato trasa uzavřena. Z vyhlídky je krásný rozhled do západní části Krkonoš a Sedmidolí.

Královehradecký kraj Rýchory

Horský hřeben mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Svobodou nad Úpou. Tvoří nejvýchodnější část Krkonoš. Díky svému přírodnímu bohatství byl vyhlášen přírodní rezervací. Na úbočí hřebene se v 16. až 18. století dolovalo zlato a stříbro. Hřebenem prochází naučná stezka se zajímavými prvky horské květeny. K nejvýznamnějším vrcholům hřebene patří Dvorský les, Mravenečník nebo Červený vrch.Královehradecký kraj SněžkaNejvyšší hora České republiky (1602 m n.m.), která se nachází ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb. Roku 1868 zde vznikla tzv. Česká bouda. V současné době je vsak ve zchátralém stavu a je uzavřena. Moderní Polská bouda stojí dnes na místě původní Slezské boudy. Počátkem 20. století zde vznikla dřevěná meteorologická stanice vysoká 18 m. Tato stanice byla před lety snesena zpět do údolí. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple sv. Vavřince naposledy přestavená v polovině 19. století. Na Sněžce je též nejvýše položená poštovna v České republice. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Díky své výšce poskytuje vrchol Sněžky neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Královehradecký kraj Úpská rašelinaNejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších. Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m n.m. Lokalita o ploše 73 ha je vyhlášená přírodní rezervací. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Rašeliniště je porostlé ostrůvky kleče s množstvím rašelinných jezírek a vyvýšenin. Vyskytuje se zde vzácná květena, především glaciální relikty. Severní částí rašeliniště vede turistická cesta od bývalé Obří boudy k Luční boudě. Do ostatních částí rašeliniště není vstup povolen.